1. Cizina a vlast.

Tu mne nechte, tu vlast má,

Tu mne každé kvítko zná.

Tu mně růže zarudá,

Tu mně potok zahudá,

Tu mně suslí sladce vzduch,

Tu se kochá v písněch duch.

Tu mou hrudí chodí slast,

Tu se toulí ke mně vlast.

U vás na mne padá sníh,

Tropíte si ze mne smích.

Čemu nejvíc dávám čest,

Balatkou jen u vás jest.

Kroj můj jest vám hol a lys,

A můj jazyk jest vám ciz.

Nelíbí se vám můj rod,

Jinozemec jest vám vhod.

Toť ta mezi námi hráz,

Proto nejdu mezi vás.