1. Nad Berounkou Bořivoje vdova

Nad Berounkou Bořivoje vdova

Ve svém sídle, hradě Tetíně,

Krásné pacholátko na klíně,

Zbožně na ně pohlížejíc, chová.

Jme se žehnati mu v tato slova,

An je vřele k srdci přivine:

„Drahé dítě! kýž v té nevině

Zachová tě stráže anjelova!

Aby, dospěješ-li, měli z tebe

Někdy ozdobu a oslavu

Vlast a národ, církev, zem i nebe!“

Takto promluvíc své rty tu shýbá

K spanilému vnuku Václavu,

Vroucně k srdci tiskne ho a líbá.