1. Pokus.

Až já budu v hrobě spáti,

Ať mi moje sirá máti

V nakypřenou rovu hrudku

Modrou vsadí nezabudku,

Nezabudku od potoka,

Kde jsem chodil z rok do roka,

Nesytou vždy touhu maje

Nasytit se kněh i máje.

Jestliže se pak kdo zeptá,

Kdo to byl ten pod tím kvítím,

Rcete, já že, jenž se cítím

Bláh, když větřík mi v něm šeptá.