1. Poznání.

U potůčku děva trhala jest kvítí,

Když máj s tváří omladěnou luhy vítal,

Fialinka rostla, i bez vonný zkvítal,

Sedmikrásky v drnu počaly se rdíti.

Tuť mi čárný obraz v tichém toku zříti,

Skvěločerné kroužky, k ňadrům se vinoucí,

Sněžné čílko kryjí, planou očka žhoucí,

Jako na růži dvě perlinky se třpytí.

Krásou jatý, volám: „Dívko k milování!

Neprobuzuj ve mně klamné lásky tíseň,

Mně-li s tebou v lásce nepopřáno žíti!“

Tu mne hlas vytrhne z blaženého zdání,

Srdce projme jako slavíkova píseň,

Slova se v něj mísí: „Tvojí volím býti!“