1 Tys jako horská krajina,

Tys jako horská krajina,

jak její mladý, jarní čas!

Tvůj vlas jak tmavý, bájný les,

tvůj zrak jak živých bystřin ples,

po rtech a lících samý květ

a rozsetý slavíkův hlas;

jsi pro sebe již celý svět,

jsi jako horská krajina,

hned mračná, hned zas jasná,

jsi jako horská krajina

jen pro poetu krásná!

O rci mně, zdaž pro píseň mou

máš ozvěnu Ty vděčnou,

či zdaž jak horská krajina

máš v prsou skálu věčnou!?