1. V onom kraji, kde se květorúchá

V onom kraji, kde se květorúchá

Zála dolinami rozstřela,

Po nichž někdy silná kráčela

Slovanského noha Miliducha;

Sláva, že ji čas a zloba hluchá

Zhanobily, k nebi upěla

Rada bohů přijdouc zavřela

K její křivdě nakloniti ucha:

Přemítáno mnoho o náhradě,

Každý z bohů vroucně rozpráví,

Jeden to a druhý ono radě;

V tom cos Lada Milku šepce hezká,

Ten, aj pannu stvořiv představí,

A sněm tichne, žasne, chválu tleská.