10. Hrob panny.

Tu pod lípou jest panny hrob,

Tu mláď vzal v kořist smrti zob,

Tu Morana ji skryla v hrad

A zbavila svět skvoucích vnad.

To růže byla spanilá,

Jenž milostně se rozvila,

Leč mráz ji náhle oplazil

A vichor zlý ji porazil.

Tu lípa z drahých pokladů

Dme ochladu a osladu,

Tu lilije, tu růže plá,

A s oběma si motýl hrá.

Tu nad hrobem té světice

Bdí v sladkých smutkách hrdlice;

To poselkyně míru jest,

Již světice šle ode hvězd.

Zde věčného jest klidu kruh,

Zde perutě své skládá vzduch,

A luna stře svou záslonu

Co blahou míru oponu.

Ó světice tam v zásvětí

Teď kveteš v stálém podletí.

Kde’s ty, tam nejde nástraha,

Tam věčná vládne oblaha.

I chci se učiť od tebe,

Jak mám se strojiť pro nebe,

Bych druhdy s palmou vítěznou

Se octnul v blahost bezmeznou.