101. Což to slyšeť od západu z hrobky,

Což to slyšeť od západu z hrobky,

Odtud, kde stál druhdy Štítný hrad?

Zdali soudem Božích věčných rad

Dozralý plod padá s času stopky?

Těhotné-li otvorem chce sopky

Zadržalý vyjíť ohně hlad?

Či to kouzlem divotvorným jat

Prodírá se Tóma z hrobné kobky?

On to, Štítný! Od svého on skonu

Zachovává s vlastí pořád sponu,

V hrobě pro ni dýchá jak Jan Páně.

Slyš ten vzdychot! Viz ty plačné skráně!

Uhnětá ho zloba zlého sejce,

Jenž mu vzděl jak zezulka svá vejce.