101. Křidlaté semínko.

Lipo, nevychloubáš se před světem,

Nehonosíš se barevným květem,

Ale vonný lidu strojíš lík.

Lid tvé kvítko sice otrhává,

Když však zle s ním, rád jej vsává;

Žaludy pak jsou jen pro krmík.

Tvé semínko malé má však křídlo,

Zaletaje hledá jísté sídlo;

Zrůstá bylých, příštích dnův pomník.