102. Nerozdílnost.

By František Matouš Klácel

Nechtěj jenom v srdci svém přemítat,

Nechtěj jenom svoje písmo čítat,

Sice brzo nám umrzneš sám.

Ve všech nás jeden duch vlasti svítá,

Jedním svazkem srdce nám zaplítá,

Z nás jeden si staví skvostný chrám.

Hřešíš, zdali člankem opovrhneš,

Jeden kámen ze klenutí strhneš,

Jeden znectíš jen ve vazbě trám.