106. Nechtěj býť bylinou, co kořen svůj v půdu zapouští.
Nechtěj býť bylinou, co kořen svůj v půdu zapouští.
Nechtěj býti zvěrem, jenž k zemi veždy hledí.
Leč květu buď podoben, jenž rád ke světlu se slunka
Vzhlídaje otvírá ňádro a mízu ssaje.
Nechtěj býť bylinou, co kořen svůj v půdu zapouští.
Nechtěj býti zvěrem, jenž k zemi veždy hledí.
Leč květu buď podoben, jenž rád ke světlu se slunka
Vzhlídaje otvírá ňádro a mízu ssaje.