108. Tehdy zase?

By František Matouš Klácel

Nech se nest, nehezké nohou tlapat,

Neodkládej berlu, musíš hapat!

Takový slyšet od dávna hlas.

Aj ty hlase divný, davný hlase,

Ozíváš se v jasném našem čase,

Berly, brejle ty uvádíš zas.

Uzký střevic, berly, brejle, copy,

V každé stodole tři prázné snopy,

Blaze nám, to náš si žádá čas.