11. Nemni, v mé když líci svaté

Nemni, v mé když líci svaté

míru nebe zářilo,

že i bouře v srdci spiaté

vonným dechem zničilo.

Sopka srdce jest tlukoucí,

větřík kol ní polétá,

pohleď v nístěj, tam horoucí

zápal vře a klokotá.

Běda, buď se v pobouření

oheň smrtný vyvine,

nebo v hrůzném zanícení

sama sebou zahyne.