11. Nezná srdce, kdy a kde a jacý

Nezná srdce, kdy a kde a jacý

Živlové ctí jeho oupadu,

V tisýce se ve svém ouřadu

Milek svodný tváře obracý.

Prška ztichla; žvaví líbě ptácy

Nás k procházce zvali do sadu;

Ana se mi z ruky k pozadu

Vykradne a stromem zatrmácý;

Huj! tu příval, střely, hromy na mne,

Hasým vůkol plamen hořícý,

Jenž se řine z každé krůpě klamné;

Ona v outěk, v houští kde se skryla,

Chopím k trestu krásnou hříšnicy,

A však křivdu sladce zaplatila.