11. (S růžovým trsem ve květníku.)

Jakož jsi květin milovnice,

jsouc sama ještě květinou,

tak růžené vždy mívej líce

a mysl zdravou, dětinnou.

Zde růži Tobě k svátku nesem;

ji k druhým postav květinám;

jak ona sladkým vůně hlesem,

tak milou duší mluv Ty k nám.

Buď upřímnou nám vezdy sestrou,

jak my Ti bratry zůstanem;

a Pánbůh Tobě květem pestrou

a blahem ktvoucí uprav zem!