11. Vlašťovka si na smrk sedla –

Vlašťovka si na smrk sedla –

Divy zpívá o svých cestách,

Horkých stepech, jasných mořích

Věžehrdých, zlatých městách;

Pak o palmě nebetyčné

S libovonným cedrem, stinným,

Na němž s papouškem si sedla

A s neznámým ptákem jiným;

Pak o lótu velkokvětném,

Jenžto v lunosnivé noci

Rozvírá svá květná ňádra,

Toužebnou mra lásky mocí.

Smrk to slyšel, vrtěl hlavou,

A když v noci temné spává,

Vzdychá, ostré jehly pláče –

Snad se mu o lótu zdává!