117. Příliš.

Co lidé si vzali teď do zvyku,

Že chce každý více mít jazyků,

Však jeden jest již až příliš dost.

Aj i jeden v náš se čas nehodí,

Duchové že po něm sem tam chodí,

An onoho světa v náš svět most.

Mnozí duchové šramot dělají,

Proto všechněm přes most jít nedají,

Krásná prý jest svatojánská cnost.