119. Bán Jelačić I. 1848 na pochodu.

Jaký hlas to vydávají trouby?

Jaké to z nich zvučí spůsoby?

Ve mně jitří vše se útroby,

A vše dubkem povstávají klouby.

To jsou zvuky zapřisáhlé zhouby,

Vládu sobě vrah zas osobí,

Za pouhé nás klade za roby.

Jméno naše s věčnou smrtí snoubí.

Kdež meč náš a kde zbroj ohnivá?

Dáte-li se pohřbiť za živa?

Styďme se býť hrobu cyprisem!

Odějme se mocně kyrysem,

A jak mour se sype od vulkánů,

Zasyp prach váš hrady velikánů.