119. Rozpor krásný.

Krásné tělo národ slavný,

Slava jeho duše jest;

A co snášel předek dávný,

A co my hodláme snést,

Jedno srdce v krev živou ohřívá,

Zdravým ruchem v údy vše přelývá.

Ud ze srdce život pije,

Zač pro celek umírá,

Každý však osobně žije,

Ač se zavždy v celek tká.

Jak je ten bez pýchy, ten bez vzdoru,

Rovní všichni v krásném to rozporu.