12. Símě a ovoce.

Jakým žitím pulsy naše bijí,

Takový i naší vlasti zrost;

V duši otrok neutvoří most,

Byť i toužil v ráje ujít kyji.

Z nebe se blesk a rosa na zem sijí,

A zem kryje nová bujarost;

Potřela se divých vrahů zlost,

Slavný se již věnec z palmy svíjí.

Zachvěj síla z našich slov a činů,

Otců krev a popel pod námi!

Jejich pomník sláva ať je synů.

Zvučte hory slavně s horami,

Ňader plamenové zdujte tísně,

Zavzni zpěve, blahé plyňte písně!