120. Manifest 20. sept. 1865.

Vzešlo jaro nad vlastenskou zemí,

Věčných svobod vztýčen nad ní znak,

Ale starý nepřestával drak

Oheň z tlamy soptiť mocmi všemi.

Otřásal on hradby naší zděmi,

Znova střel se krojem smutku mrak,

Znova v slzách potápěl se zrak,

A bol ducha zmoh se přeholemý.

Pozřel vladař – rozprchla se mračna,

Vyšlo slovo – zaplésala země,

Jak muž jeden vstalo celé plémě.

Po třetí teď pravda zní všem zračná:

Vzala za své křivolaká správa,

Císař znova vztýčil berlu práva.