123. Před dvanactou.

Horem pádem vztekle zlý duch lítá,

Často káru syrkovou přemítá,

V půlnoc drží hrůza hon.

Otřasem se hroby otvírají,

Z rozvorů se stíny vysoukají,

Po hřbitově skučí divý ston.

Běda kraji, kam ty šusty míhnou,

Tam se hnusné bídy spratky líhnou,

Ach kyž bije jíž dvanáctou zvon.