124. Buď Bohu dík, jenž ve své laskavosti

Buď Bohu dík, jenž ve své laskavosti

nám za matku dal Tebe, která cnosti

a všeho mravu příkladem jsi nám;

buď prosba slána k Otci Hospodinu,

jenž odměnou je láskyplných činů,

by zbudoval Ti zde již blaha chrám!

Kéž símě dobra, do duší nám vseté,

se zdárně ujme, vzroste, milo zkvete,

a vydá bohaté pak ovoce,

by skutky dobrými se osvědčilo,

co láskou v srdce vštěpeno nám bylo,

tou láskou cítěnou tak hluboce!

Jí vedeni se blížíme dnes k Tobě,

a v posvátné Tvých jmenin ranní době

Ti za Tvou lásku, matko, žehnáme;

Bůh neoslyší prosby naší vroucí

a uštědří Ti blaho nehynoucí,

za které pro Tebe jej žádáme.