126. Nepřidávej ke spolku se tomu,

Nepřidávej ke spolku se tomu,

jenž se Bohu více nekoří,

Pravdám jeho činí příkoří,

A v zlém na ně hanu vrhá lomu.

Spolek ten jest vlasti na pohromu,

O lásce ač k vlasti šumoří,

Po vrahu se předc jen pitvoří;

Není přítel, kdo strop snímá s domu.

Sám radš působ jako jiných na sta,

Jak se zlato rozbituje v díly,

Tak ty valně rozčinuj své síly.

Působ více než jich celá kasta,

K činům skvělým nes se citem celým,

V jedné hrudi národem buď celým.