128. Rozumy.

By František Matouš Klácel

Vše hovadstvo bylo obesláno,

Na valný hovadský sněm pozváno;

Všechen rozum má se v jedno sjít.

Ejhle jak kdo může aneb ráčí,

Letí, běží, plazí se neb kráčí,

Každý chce v hromadě slyšán být.

Štěká, hvizdá, kuká, bečí, kdáká,

Houká, řechce, kejhá, sičí, kváká,

Kdo ty rozumy as uměl svít? –