13. Jsme my předce při všech vědách bědci;

Jsme my předce při všech vědách bědci;

Vždy předc hruď nám po lahodách touží,

Tělo chtíčům nerozsudně slouží,

Duch je v poutech a náš rozum v kleci.

Srdce vzhárá v hříšných vášní peci,

Zle se souží, v marných citech plouží,

A ta mysl – v bludech divných krouží,

A znáť pravdu brání všechny věci.

Poradím, jak pravdu poznať rázně,

Chtíče těla, srdce svého strázně,

Zraky mysli dejte pod prut kázně.

Kázní půda ducha zaleželá

Pro pravdy se símě sličně vzdělá,

By až na dno vnikla její střela.