13. Když tě mladosť k hrám veřejným zvala,

Když tě mladosť k hrám veřejným zvala,

Kryl nám řeky led a nivy sníh;

Zima mosty, dráhy hladké pjala,

A tvůj duch si zaliboval v nich.

Bloude! hodláš ještě po želízku,

Za klouzavých mrazů kovaném,

Jezdit o závod v uvyklém trysku

Na Otavy proudu rozhnaném?

Co dřív mrzlo, jarem rozetálo,

Slunce pravdy ledy rozehřálo;

Vstaň s pohovky zvyku, vystup ven,

Viz! už májový nám svitá den.