13. Lilě dřímá tiše v sadě,

By Václav Bolemír Nebeský

Lilě dřímá tiše v sadě,

Vkolébaná luny září,

A snů jemnou vůni dýše

S bledou, snivětichou tváří.

Tu ji hyacint políbí,

Temné, umrčí to kvítí,

A ta spící lilé neví,

Že již zítra musí zmříti!

Ach, já hlavu láskohorkou

Na tvá bílá ňádra kladu,

Tam, kde srdce tvého lilě

Květou v nevinnosti chladu!

U tesklivém předzvídání

Bolná duše moje cítí,

Jak tam hyacint v tvém srdci

Rozkvetá – to temné kvítí.