131. Nechášli se národe můj opiť
Nechášli se národe můj opiť
Opojem té spurné nevěry,
Která nyní duchy veškery
Kouzelnou chce mocí v síť svou chopiť?
Znají oni divné věci tropiť,
Charitkami činí příšery,
Na ně vděky, slávu, nádhery
K oblouzení dobře vědí kopiť.
Víno to, jenž tobě poskýtají,
Nenarostlo v podslunečném kraji,
Než to zrálo na pekelném žáru.
Nektar to, jímž ctila mistryň čárů
Kalypso kdys Ullissovu službu
Měníc jemu na dobytek družbu.