132. Sloupsko pyšné, hrade starých Moků,
By Jan Kollár
Sloupsko pyšné, hrade starých Moků,
Dej mi utočiště přátelské,
Jako hraběnce si Kozelské
Přede stem je propůjčilo roků;
Mne ne sice, jak ji, k tobě soků
Pokolení vede ďábelské,
Nýberž Slávy cesty poselské,
A šíp Lady vrytý do mých boků:
Předce láska příčinou je zvláště
Lkání mého tak, jak jejího,
Když ji Sasic vězil v této baště;
Než strast její rychle došla schylku,
Já pak do soužení většího
Padám co den utíkaje Milku.