132. Sloupsko pyšné, hrade starých Moků,

By Jan Kollár

Sloupsko pyšné, hrade starých Moků,

Dej mi utočiště přátelské,

Jako hraběnce si Kozelské

Přede stem je propůjčilo roků;

Mne ne sice, jak ji, k tobě soků

Pokolení vede ďábelské,

Nýberž Slávy cesty poselské,

A šíp Lady vrytý do mých boků:

Předce láska příčinou je zvláště

Lkání mého tak, jak jejího,

Když ji Sasic vězil v této baště;

Než strast její rychle došla schylku,

Já pak do soužení většího

Padám co den utíkaje Milku.