137. O by s hvězd těch miloskvoucích zletěl

O by s hvězd těch miloskvoucích zletěl

Anjel jeden ke mně se zprávou,

Zdali někdy ještě laskavou

Tváří na mne sklání dolů zřetel?

Ten by řekl, zda i v říši netěl

Láska duši hřeje plesavou,

Zda i tam ji písně zábavou

Slavík a noc stříbrem kojí světel?

Zdali na mne myslí ještě časem

I tam, kde se Seraf pobožný

Kráse její plným diví hlasem?

Tudíž by slast i mé zdvihla týmě

K vám, ó kraje, kde prst všemožný

Světy seje jako rolník símě.