138. Stavivo.

By František Matouš Klácel

Ach bednáři, co tak časně klepáš,

Kolem, kolem na sud hřmotně tepáš,

Vždyť nemohu pro tvůj klepot spát. –

Pán Bůh jest jinačí bednář pilný,

Jeho klepot jest věčný přesilný,

Přec nechtívá mnohý na to dbát.

Arci pak se vezme pod kladivo,

Chtě a nechtě musí být stavivo,

Z něhož má se pak chrám dějstva stát.