139. Slyš radostné dítek svých hlasy,

Slyš radostné dítek svých hlasy,

jež dnešním Tě vítají jitrem:

jsou plesné to v ozvěně jasy,

a proudí se v duši jich nitrem,

z kterého stoupá k nebi vřelé přání,

by Tvůrce světa

na mnohá léta

Ti dopřál hojně svého požehnání.

Buď chvála mu, budiž dík vřelý,

že milostí svojí Tě chránil,

a osudu aby Tě střely

kdy ranily, laskavě bránil!

On nadál vezmiž v ochranu Tě svoji,

on dej Ti síly,

bys dospěl k cíli,

kde láska věčná oslavence pojí!