14. K čtyřicátým narozeninám.

Dnes rok slavíš čtyřicátý

na života pestré pouti;

nuže rač, tatínku zlatý,

moje přání vyslechnouti.

Nesnadno je ovšem slovu,

říci, co mé srdce cítí;

jak jsem šťasten, že Tě zovu

tvůrcem svého živobytí.

Ano díky mnohem větší

dávati mi za to sluší,

že tak laskavou máš péči

o mé tělo, o mou duši;

Že na moje útlé zdraví

ve dne v noci pozor míváš,

a když tělo ochuraví,

něžně při mém lůžku dlíváš;

že mi ducha darem hojných

zásobuješ vědomostí,

a v mém srdci bohabojných

rozněcuješ oheň ctností.

Bych Ti splácel vše už nyní,

chudosť má mi dosud vadí;

časem však ta dobrodiní

syn Tvůj Tobě vynahradí.

Pánbůh, jenž v mé srdce hledí,

račiž tolik let Ti dáti,

bych své mohl přípovědi

jednou skutky dokázati.