14. Mám co vichr stepem jíti,

Mám co vichr stepem jíti,

Jenž květ nebyl celoval?...

Marnoť bez lásky mi žíti!

Ten jen žil, kdo miloval!

Slyš mě, krásná kouzelnice!

Nechť již cit svůj vyjevím;

Nechť tvé čelo – růžolíce,

Nechť tvá ústa políbím!

Mluv již! oblaž věrnou duši! –

Či mi metneš v útrobu

Blesk, jenž slast mou na vždy zruší,

Mně posvítí ku hrobu...?