140. Kvítko, které v zimě, v letě

Kvítko, které v zimě, v letě

ve svěžesti stejné květe,

jemuž mráz ni bouře neškodí,

jež vždy mile oku lahodí:

kvítko to Ti, otče drahý,

věnuji v čas tento blahý

jmenin Tvých.

Přijmi dar ten z rukou mých!

Jestiť kvíteček to nevadnoucí,

jejž Ti nabízí má láska vroucí:

slove vděčnost spanilá.