143. Co sem věštil, téměř skutek bylo,

Co sem věštil, téměř skutek bylo,

Milek mne víc neměl za snáře,

Ve Vurcíně městě, rychtáře

Oko zlostně na nás zaškoulilo;

I hned, kde most Muldy, obstoupilo

Množství Švábů nás co špeháře,

Jedno hejno „v pouta, v žaláře

Vendy ty!“ a druhé „zabí!“ vylo:

Lkáme! v tom ai bohyně se z vody

S korouhví a slavským zjevila

Vojskem chránit nás tu od nehody;

Bylať to ta, co se v tuto řeku

Před osmi sty lety hodila,

Nechtíc Němců dívati se vzteku.