144. Nechtěj býti na potýčkách s Bohem,

Nechtěj býti na potýčkách s Bohem,

Nepohřiž se do zlých do trudů,

Aniž zlořeč svému osudu,

Byť stlal cestu tobě samým hlohem.

Což tu platno zmítať zpupně rohem

V divočilých vášní popudu?

Pokoje-liž duše nabudu

K loupežem se spojiv s dravým nohem?

Skloň se Bohu, bídný červe země,

Aniž v marném zloby černé vzchytu

Vydobývej dvéře svého bytu.

Snášej jarmo a je líbej němě,

Klaď svou slávu v podání se stálém,

Bohu sloužiť jestiť býti králem.