144. Rádbych sem já zemským tvojim světe

Rádbych sem já zemským tvojim světe

Výhost kdykoli dal marnostem,

Abych přešel k oněm radostem,

Kde Ji nyní hvězdy spatřujete;

Ale jedna pochyba mne hněte:

Zdali, když tam budu za mostem,

Ona nepoletí k výsostem,

Kde zas vyšší dokonalost kvete?

Ode stupně vše se k stupňům vznáší,

Tak je slunce vyšších měsíců

Podruh, jako měsíc země naší.

Jestli i tam roky místo mají,

Ach snad ještě mnoho tisíců

Smutných písní zpívati mi dají.