147. Oráč.

Poďte bratří, poďte na Sázavu,

Tam okážu, vykonat co vstavu

Člověk jest, když svatou vůli má.

Ejhle Prokop ďábla jak prohání,

Hleďte bystřej, pravda to, ne zdání,

S předpřaženým čertem žeť orá.

Co se dalo, to i vždy se děje,

Ďábel slouží, ač před pluhem kleje,

V jeho brázdě dobré sýmě zrá.

Však jakým on dá se chytnout lovem?

Kaž mu čistá duše svatým slovem,

Hned pokorně šiji svou podá.