149. Když se s nimi do rozmluvy dáme,

Když se s nimi do rozmluvy dáme,

Jeden z nich nám podá diploma,

Takto znící: „Budiž vědomá

Věc ta všechněm, co zde zavíráme;

Že my Slávy dceru uznáváme

V tom všem dědičkou, co pohroma,

Zvláště zlost nám Němců lakomá,

Vzala, a nač nárok vždycky máme;

Právo naše přenášíme na ni,

Poručenstvím tímto pečetním

Nápadnicí činíc Ji a paní.“

Milek i hned po obloze světlé

Letěl s písmem tímto pamětním

K onné Daphně slavské z lípy zkvětlé.