15. Děvče jako lusk.

By František Jaroslav Vacek Kamenický

Já jsem děvče jako lusk,

Rádabych se vdala,

A neráda leckomu

Srdce své bych dala.

Nejsem – ať to každý ví –

Z šlechtického rodu,

Sprosté, sedlské šaty mám,

Nepívám než vodu.

Mám dva vínky zelené,

Šněrování troje,

Pantofličky červené,

A střevíčky dvoje.

Bílé jsou co padlý sníh

Náramečky moje,

Kanafaska s faldami

Dle českého kroje.

Jako labuť bílý krk,

Růžové mám líce,

Vlasy bělavé co len,

Oči co dvě svíce.

Dobrého jsem chování,

Vlast má – země česká;

Štíhlá jako jedle jsem,

Poctivá a hezká.

Nejsem nikdý ospalá,

Časně ráno vstávám,

Než kohoutek kokrhá,

Po dvoře běhávám.

Janeček je švarný hoch,

Chce-li si mě vzíti,

Bude se mnou na světě

Pravé nebe míti.