15. Kdybych žil já na pustině,

By Karel Maria Drahotín Villani

Kdybych žil já na pustině,

Mrtvý bez konce kde kraj:

Zjev jen ty se, má bohyně,

Hned vykouzlíš z pouště ráj!

Jasné překlene mě nebe,

Vábné v kol mám údolí,

Kde mé oko spatří tebe,

Kde tvůj hlásek hláholí.

Vyhledal bych tam ti kvítí,

Byť bych jít měl přes propast;

Věrný otrok chtěl bych býti,

By ti kvetla v poušti slast.

Sloužil bych ti bez ustání,

Na pokyn bych nečekal; –

Mzdu svou měl bych v celování,

Ze dluhů bych ourok bral!