15. Modřínové, mladí modřínové,

Modřínové, mladí modřínové,

Proč smutně stojíte? –

„Hučí bouře, horou dolem,

Hvozd který nás druhdy chránil,

Nyní leží posekaný;

Bouře láme větve naše,

Vítr s hory je zanáší,

Příval zemi s kořenů odrývá.“

Chladnou nocí svítí Lůna,

Bělají se malé dvory;

Mezi dvory palouk velký,

V střed palouku pahoreček,

Na pahorku planá hruška,

Pod hruškou dva bratři sedí.

Mladší dřímá bratru v klínu,

Podle malá harfka leží.

Starší prstem přejel strůny,

Pak si vzdechne nocí tichou:

„Těžko ptactvu vzdál od hnízda,

Smutno žežhulce bez matky;

Smutněj dětem bez rodičů,

Tížej vzdáleným od vlasti.“