15. Rád mám jeseň, tokajského moku

Rád mám jeseň, tokajského moku

Matku, rád i léto pěhavé,

Příjemnéť jsou v zimě bělavé

Sanice a klouzky u potoku;

Předce veždy ze všech částek roku

Jaro v jeho kráse strakavé,

V jeho veselosti zpěvavé,

Najmilejší bylo mému oku:

Nyní pak se ono pro mne stalo

Nejen milým, než i pamatným,

Proto že mi lásku darovalo;

Kolikráte navrátí se zase,

Zápalem a kvítím posvatným

V májovém chci světiti je čase.