151. Nebuď nikdá duše tvoje hlucha

By František Sušil

Nebuď nikdá duše tvoje hlucha

K historii tvého národa,

Svrchovaná jestiť lahoda

Propůjčovať pravdám jejím ucha.

Zří tam ráz se národního ducha,

Lidu bláha, lidu nehoda,

Blah, kdo v hloub tu kotvu zabodá,

Bez té vědy láska vlasti krucha.

Ale bylby malý při tom vtip,

Následovať národa jen chyb,

A hřích v cnosti oblékati krásu.

Sleduj jen, co v předcích vlasti v spásu.

V sličnost svou se Narcis zahleděl,

V marný kvítek zcela osvěděl.