155. Osud.

By František Matouš Klácel

Ten kdo v nic celý se nezarývá,

Tajnou svobodou se na vše dívá,

Z toho věru může něco být.

Ne durdík, jenž s osudem se hádá,

Kdo ve svou si vůli jej přepřádá,

Bratří, ten umí po pansku žit.

Máš-li dobrý zrak, vyhlídni zhůru,

Uvidíš, jak tam v anjelském kůru

Muší vůle s osudem se sjít.