156. Bratři čeští, to jest radost moje,

Bratři čeští, to jest radost moje,

Že jste sobě kladli v oslavu

Proti všemu válčiť nemravu,

Pro cnost statné podnikajíc boje.

V dobru mravném řinou blaha zdroje,

Ten kdo potře necnot ohavu,

Klade sobě věnec na hlavu;

Sic i zbožnost marné jsou jen stroje.

Pro korunu ale není dosti

Kamenem jen skvíť se mravných cností,

Dvou se ještě postihuje kamů.

Jsou to krása, pravda prostá klamů;

Ti, jimž spojiť jich se nezdaří,

Ostávají pouzí barbaři.