158. Odkud nouze a bída.

Když muž v krčmách stále skleničkuje,

Toulku, karban sobě oblíbuje,

Tím však počet dluhů rozmnožuje.

Žena s sousedkami kafičkuje,

Dcerky jako modly vystrojuje,

Na šperky moc peněz vyhazuje;

Marným synkům příliš nadržuje,

K utrácení peněz podstrkuje,

Čeledinům na mzdě utrhuje,

Tím jich proti sobě popuzuje:

Ať se hloupý tomu obdivuje,

Když se jmění kvapně vytracuje,

Nouze ze všech koutů vykukuje.