16. Pahorek jest, na němž rozvaliny

Pahorek jest, na němž rozvaliny

Hradu tráví času kolečko,

Pod pahorkem hezké městečko,

V městečku dům stojí lípostinný;

Na ten domek z nebes klenutiny

Najkrásněji svítí slunečko,

Neb tam bydlí onno sardečko,

Jež Bůh Slávě určil dobročinný:

V hradě tom se strašné, v dlouhém čase,

Stonání a pláče slýchaly,

Nyní ale vše jest ticho zase;

Neb už zhojil křivd a ran těch hory

Milek Slávě, jež jí zdělaly

Medvěd, Lev a jiné dravé tvory.